Střevní mikrobiom jako klíčový prvek zdraví

Střevní mikrobiom, neboli komplexní ekosystém mikroorganismů, který obývá naše střeva, získává stále větší pozornost v oblasti zdraví a životního stylu. Vědecký výzkum posledních let přinesl poznatky, které naznačují, že správná rovnováha střevního mikrobiomu hraje klíčovou roli nejen v trávicím procesu, ale také v imunitním systému, metabolismu a dokonce i ve stavu duševního zdraví a prevenci civilizačních onemocnění. Zde se zaměříme na strategie, jak podpořit diverzitu a kvantitu prospěšných střevních mikroorganismů.

Střevní mikrobiom je složen ze široké škály bakterií, virů, a dalších mikroorganismů, které obývají naše střeva. Nepoměr mezi patogenními a protektivními organismy se nazývá dysbióza. Naším cílem je zajistit rovnováhu, ideálně prospěch protektivních kmenů bakterií. Dysbióza se pojí se vznikem různých druhů onemocnění. Mikroorganismy spolu tvoří složitou ekologickou komunitu, která má vliv na mnoho aspektů našeho zdraví. Různé faktory, včetně stravy, životního prostředí, genetiky a užívání léků, mohou ovlivňovat složení a rozmanitost střevního mikrobiomu. O svůj střevní mikrobiom bychom se měli zajímat také z toho důvodu, že souvisí s fyziologickými funkcemi a rozvojem civilizačních chorob.

V lidském těle můžeme najít hned několik různých mikrobiomů – v dutině ústní, vaginální mikrobiom, plicní mikrobiom, kožní mikrobiom a asi nejvíce zásadní a dosud stále nezcela probádaný střevní mikrobiom. Byla prokázána podstatná souvislost mezi složením střevního mikrobiomu se vznikem některých civilizačních chorob, jako jsou například cukrovka, obezita, ateroskleróza či neurodegenerativní onemocnění.

Střevní mikrobiom se rozvíjí již v děloze během těhotenství. Velký vliv na střevní mikrobiom plodu má životní styl těhoté ženy, dále i její výživový status a případné užívání léků. Souvislost hraje i způsob porodu. Novorozenci narozeni přirozenou cestou vykazují rozmanitější diverzitu střevního mikrobiomu oproti novorozencům narozených císařským řezem. Očekává se, že i tento důvod může souviset s následným rozvojem určitých chronických onemocnění. Velmi důležité je i kojení novorozence/kojence. I přes podstatný rozvoj medicíny se stále nedokázalo vyrobit umělou mléčnou formuli, která by dokonale nahrazalovala všechny nutriční aspekty obsažené v mateřském mléce.

V dospělosti dochází k nejvyšší stabilitě střevního mikrobiomu. Kromě stravy, medikace a životního stylu lze prospěšně střevní mikrobiom ovlivnit i fyzickou aktivitou. Fyziologicky s věkem klesá mikrobiální diverzita i ve střevech. V každé fázi života, ale pak zejména u seniorů, kteří vykazují již nižší hodnoty střevní diverzity, je na místě podporovat střevní mikrobiom. Odborné zdroje uvádí, že 20-60 % bakteriální diverzity střevního mikrobiomu lze ovlivnit stravou a fyzickou aktivitou. Pouze z 12 % je střevní mikrobiom ovlivněn geneticky a zbylých cca 30 % je ovlivněno věkem, geografickou lokací, pohlavím a dalšími minoritními faktory.

Jak sami můžeme pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom?

Nejvýraznější podíl má strava. Strava ovlivňuje složení střevního mikrobiomu a současně se také podílí i na funkci imunitního systému a v neposlední řadě i v patogenezi civilizačních onemocnění. Jako jedna z nejprospěšnějších diet pro střevní mikrobiom se jeví středomořská strava, založena na celozrnných obilovinách, zelenině a ovoci, konzumaci ryb, olivového oleje. Naopak tzv. západní strava, složená ze smažených pokrmů, fastfoodu, uzenin a sladkostí podporuje již zmiňovanou dysbiózu.

Vláknina obsažená v celozrnných obilovinách, ovoci, zelenině, skořápkových plodech, luštěninách a pseudoobilovinách působí jako tzv. prebiotikum. Jako prebiotikum se označuje nestravitelná složka potravy, která podporuje růst a vyživuje střevní mikrobiotu. Podle současných výživových doporučení bychom měli konzumovat cca 30 gramů vlákniny denně. Bohužel v České republice se průměrný denní přísun vlákniny pohybuje zhruba na 10 gramech.

Pro podporu střevního mikrobiomu bychom do stravy měli zařadit i co nejvíce fermentovaných potravin a zakysaných (mléčných) výrobků, díky kterým dochází k podpoře diverzity příznivě působících střevních bakterií. Mezi fermentované potraviny patří například kysané zelí, kimči, kvašený čaj kombucha, tempeh, natto. K zakysaným mléčným produktům pak řadíme kefír, acidofilní mléko, zákys, kyšku nebo klasický bílý jogurt.

Obecně bychom se měli zaměřit na nezpracované potraviny a naopak se zaměřit na čerstvé a lokální suroviny. Měli bychom praktikovat i střídmost co se týče živočišných bílkovin, nasycených tuků, jednoduchých cukrů a potravinových aditiv včetně umělých sladidel.